Před Vánoci dlouhé noci

Hezký den přeji♥ Nadpis je teď, před jedním z největších svátků v roce, opravdu výstižný. Krom příprav na Štědrý Den, který letos opravdu nestíhám, jsem celý prosinec měla praxi na plicím oddělení a teď po praxi mám ještě pár směn v nemocnici. Na praxi jsem si celkem odpočinula od běžné nemocniční honičky, kterou normálně mívám, když jsem v práci. Je to znát – jakmile neděláte papírování (na praxi se k tomu prostě nedostanete), tak zbude pouze ta praktická část práce a to není tak hrozné. To papírování opravdu nemám ráda… 

Krom klasických činností jako odběry krve, oše péče, napichování kanyl atd jsme se s holkama dostaly i na sál *__* Viděly jsme bronchoskopii. Nevěřili byste jak jsou lidské průdušky široké!! Bylo to zajímavé O__O a jsem moc vděčná, že nás tam staniční sestřička protlačila! 

Opět jsem si ověřila, že jsem na správném místě… Často si říkám, jestli je tahle práce pro mě. Že to nestíhám, že mnohdy nevím co dělat, ale mé drahé kolegyňky mně uklidňují, že nebyly jiné a praxí se to zlepší. Učený z nebe nespadl. Také jsem se utvrdila v názoru, že interní obory jsou pro mě opravdu to pravé. Nesnáším chirurgii, opravdu. Je tam šílená honička, pacienti se střídají jako na běžícím páse a vy ani nemáte čas se jim trochu věnovat. Interní obory jsou více ošetřovatelské péči a právě to mám na práci sestřičky tak ráda. Starat se o druhé, když potřebují pomoc. 
Na plicním oddělení bylo plno pacientů s diagnózami,které bohužel končí smrtí a nic se s tím už nedá dělat. Plno lidí v terminálních stádiích. O to víc potřebují, aby se na ně někdo usmíval a zpříjemnil jim jejich poslední chvilky úsměvem, milým slovem a kvalitní péčí, když oni o sebe už třeba pečovat nemohou. 

To jsem se zase rozepsala o práci i když jsem to neplánovala XD No a teď o těch Vánocích. Nestihla jsem letos napéct, nestihla moc uklidit >__< Nestíhám nic. Mám vlastně jen dárky pro rodinu, nejsou ještě ani zabalené, zítra je Štědrý Den a já teď musím za pár hodin odejít do nemocnice na noční. Navíc onemocněla jedna sestřička, takže jsem vzala i službu 25. prosince. Štědrý Den tedy prospím, pak s rodinou povečeřím,předáme si dárky a já půjdu spát, abych ráno šla do práce. Nevadí mi to. Ba se tam dokonce těším. Pomalu ale jistě mě přechází ten strach, že to nezvládnu. Pomalu, ale jistě to začínám zvládat a čím dál tím víc mě ta práce baví, i přes to papírování. 
Moc se těším, až si všichni rozbalí dárky, které jsem celý rok vymýšlela. Doufám, že je potěší! Nejvíc se asi těším, až si svůj dárek rozbalí děda. Se sestrou jsme se mu složily na kávovar na kapsle. Vždycky básnil o tom, jak se mu to líbí, jak je to zajímavé, ale že by si to nikdy nekoupil, protože to stojí moc. No, tak si KONEČNĚ udělá to svoje „čokočíno“ s pěnou XD 

Danův dárek pro něj překvapením nebude, protože vysondoval, co pro něj chystám. Design však neví, tak snad ho to mile překvapí ☺ 
Po Vánocích mám zkouškové, tak jsem na to zvědavá >__< A také chystám wardrobe post! Leden bývá obdobím wardrobe postů. Těším se na to, až lolitky z celého světa začnou přidávat příspěvky plné krásných kousků ve svém šatníku ♥ Pokud pak budete i vy mít svůj wardrobe post, určitě mi nechte link pod mým! ♥


Minulý rok v tento den mi nečekaně zemřela nejdůležitější osoba v mém životě. Myslím na ní a doufám, že jí je v nebi lépe než tady. Že se na mně a mou sestru dívá a dává na nás obě pozor. My zase musíme dát pozor na dědu ^__^ Sice tu s námi babička není, ale já cítím, že je stále se mnou, v mém srdci, v krásných veselých vzpomínkách!


To je vše. Snad Vás takto vyčerpávající text neodradil od čtení. Hezké svátky a šťastný nový rok 2017! Hodně zdraví a úspěchů a splněných snů Vám přeje Yuki ♥