„Nasadíš a jdeš“ – comfy šaty v nové pracovně

Venku je nádherně, že? Pomineme-li tornádovou pohromu… Sakryš, já tím nechtěla začínat, ale neubráním se myšlence, kterou Vám tu musím napsat! Totiž, už jako malé děvče jsem měla noční můry, že přijde tornádo, utrhne nám střechu (panelák, 7. – poslední – patro, prostě super) a já nebudu vědět jak se dostat dolu a odfoukne mě to. Takové ty lapálie, ze kterých nevíte jak utéct a pak se vám zdá jak padáte, fuj! Události v Lužicích mi tyhlety moje vzpomínky na tornádové noční můry zase připomněly a já si říkam – tyjo, co budu dělat? Bydlím v 7. patře! (ano, osud tomu asi chtěl, koupila jsem byt v 7. patře jako byt, kde jsem vyrůstala…) a mám tu 2 kočičky… No to bych to nebyla já, kdybych nevymýšlela escape plan. Vymyslela jsem, že musím koupit ještě jednu přenosku pro kočky, mám totiž jenom jednu, a schovám do jedné Miunku, do druhé Elinku, aby neutekly a něco se jim nestalo, stoupneme si mezi futra, kde je nejbezpečněji (asi???) a přečkáme to… a zvládneme to! Doufám, že tenhle escape plán nikdy nebudu muset zrealizovat…

Teď ale k hlavnímu blábolu celého tohohle postu…

Už je tomu nějaký ten pátek, co jsem z teplákoviny začala šít takové pohodlné „triko šaty“, ale byla jsem líná je došít. Dnes jsem absolvovala poslední 2 zkoušky tohoto semestru (doufám, že úspěšně), tak jsem si řekla, že je tedy dodělám. Co si budeme… Jsou mega odfláknuté, nezačištěné, protože teplákovina se netřepí jako bavlna, takže jsem to drze nechala jak to je a použila střih z velice šikovné knihy – Láska na první steh. Bohužel se asi vidím tlustší než jsem a výsledný kus oblečení by bylo záhodno udělat o 2 čísla menší, ale i tak se mi ty šaty líbí. Jsou volné, jenom je natáhnu přes hlavu a můžu vyrazit ven. Nosím je dneska doma celý den, vařila jsem v nich oběd a uklízela a je to prostě paráda! Oproti bavlněnému plátnu jsou prostě takové poddajnější a jemnější. Rozhodně to nejsou poslední šaty podobného typu, co kdy budu šít! …jen si dám příště víc záležet, aby mi vše navazovalo jak má a hlavně zkontrolovat velikost, heh…

A víte co je ještě nového??? Byli jsme v Ikee a domu jsme koupili takové moc šikovné panely na zeď, které jsem dlouho moc moc chtěla, ale při objednávání obýváku mi je neposlali a musela jsem řešit reklamaci. Dorazily mi však ty různé háčky a krabičky na ty panely 😀 Takže se mi to tu měsíc nebo dva válelo. Byl to překrásný den… uklidila jsem v bytě, pomáhal mi Karel The Kočkonátor – náš nový spolubydlící, tedy robo vysavač 😀 Na každodenní vysávání chlupů po mých děvčatech a roztahaném písku po bytě je to super pomocník… Vysává, já mezitím poklízím a pak to po něm ještě všehno vytřu. Ušetří to plno času a zvykla jsem si rychle. Ale kde jsem to byla? Jo! Byl překrásný letní den a já byla doma sama, Tad v práci a já nechtěla čekat. Nad námi sousedé rekonstruují byt, bourají a vrtají a já si řekla, že teda taky budu vrtat. Z příklepové vrtačky mám krapítek respekt. Se vždycky bojím, abych z té síly neodletěla, takže jsem tyhle panelo vrtací práce nechala vždycky dělat mého přítele. Teď jsem ale chtěla mít hotovo. Takže jsem popadla hmoždinky, šroubky a šlo se vrtat… Nejdříve jsem si vyměřila místo, všechno poctivě dala do vodováhy a vyvrtala. Bylo to snazší než jsem myslela! Jen prostě nesnáším ten hluk při vrtání, takže jsem to vyřešila sluchátkama s nějakou drsnou muzikou, protože ženská s vrtačkou je přeci drsná ne??? No a než jsem řekla „Švec!“ bylo hotovo <3 Pak už jsem si jenom naskládala svoje cajky a mohla se kochat svým koutkem, který přetéká kreativitou, mým výtvorem na zdi začínaje…

Takový vcelku stručný rychlopost 🙂 Ale já se zase někdy ozvu!

Užívejte si krásné letní dny! Mně brzy čeká dovolená, tak su třeba potom přidám nějaké fotky ^__^

Mějte se krásně a napočtenou příště!!

Yuki

zdejší pisálek, gothic lolita, milovník klasické hudby a metalu, volnočasová švadlena/ fotografka/ pletařka... mám hromadu koníčků. Hrůza!

Čtěte dál

PředchozíDalší

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.